Video: Knihovna Říčany

Tomáš LénárdRozhovory, VideaNapište komentář

Knihovna
Říčanská knihovna je městskou knihovnou s fondem přes 120 000 knih. Kromě bohatého výběru beletrie se vyznačuje také kvalitní nabídkou literatury naučné. Na otázky v rozhovoru jsme se ptali ředitele Vladimíra Levického.

Jak v současnosti knihovna funguje, jaká je vůbec cesta jednotlivé knížky od zakoupení až po výpůjčku?

Knihy nakupujeme převážně na webových portálech knižních velkoskladů (Euromedia Group, Kosmas, Pemic, Nakladatelský servis), případně přímo v nakladatelství (Albatros), neboť nám poskytují vcelku zajímavý rabat (28-32%). Zbylé, pro nás potřebné tituly dokupujeme přímým prodejem v knihkupectvích (Neoluxor, Karolinum, Kanzelsberger aj.). Po objednávce, vyskladnění a fakturaci je nám do knihovny doručen balík.

Poté knihy zkontrolujeme a orazítkujeme. Následně je katalogizátorka vloží do knihovnického systému knihovny. Dalším krokem je označení zaevidované knihy – na knihu je nalepen kód, pod kterým je kniha zapsána (slouží k vypůjčení u výpůjčního pultu), naučné knihy jsou polepeny signaturou (značka, pod kterou jsou knihy na regálech uloženy), dětské tituly jsou polepeny barevným označením (přehlednost pro děti – věkové + tématické).

Následuje obalení knihy ochrannou folií. Některé knihovny sice knihy nebalí, my jsme ale přesvědčeni o užitečnosti tohoto kroku. Například je vždy jednoduší poškozený nebo znečištěný obal odstranit a knihu zabalit znova, než když je knížka trvale „umolousaná“. Pak už jde kniha do jednotlivých půjčoven a je připravena pro čtenáře.

Kolik k vám chodí pravidelně lidí? Jsou některé dny „silnější“?

V posledním roce návštěvníci přišli do knihovny celkem téměř 60 000 krát. Z toho do oddělení pro dospělé 38 000 krát a do oddělení pro děti 22 000 krát. Odpovídá to průměrné celkové denní návštěvě 200 lidí. „Silnější“ dny bývají pondělí a úterý, relativně vysoká návštěvnost je také v sobotu.

Počet dětských čtenářů vám v posledních letech roste, co myslíte, že za tím je?

Rozšířené a hezké prostředí oddělení pro děti, dostatek výpůjčních hodin, široká a pestrá nabídka knih pro všechny věkové kategorie dětí, dobrá spolupráce se všemi školami – informatické lekce, to nese ovoce v podobě probuzeného zájmu dětí. Dále uvědomělost rodičů (zvlášť těch dnešních „alternativních“) o potřebě čtení a rozvíjení slovní zásoby. Příznivý pro nás je i současný demografický vývoj, po slabých ročnících se nyní rodí více dětí.

Virtuální prohlídka

Kolik máte knížek k vypůjčení a jak často se knižní fond obnovuje?

Nyní máme celkem 126 000 knih, každý rok nakoupíme 3 500 – 4 500 nových.

Co se vlastně děje se starými knížkami, které si již nikdo nepůjčuje?

Kvůli nedostatku místa v půjčovnách jsou některé starší tituly uloženy do depozita – čtenář o ně není ochuzen, knihy jsou nabízeny v našem katalogu, jen musí počítat s donáškou, tzn. že  jsou pro něj připraveny při příští návštěvě knihovny, tedy nelze si je odnést v momentě požadavku na titul.

Při úklidu skladu jsou vytipovány tituly k vyřazení, většinou jde o duplicitní tituly ze starší doby. Po následném „zúbytkování“ v evidenci musejí být knihy podle knihovního zákona nabídnuty jiným knihovnám. Činíme tak prostřednictvím webové konference. Po skončení stanovené doby možnosti odběru knihy poskytujeme na umělecké záměry – odváží si je firma vytvářející artefakty z knih, př. tubus z knih ve vestibulu v Městské knihovně v Praze. Hodně roztrhané, rozpadlé a zničené knihy likvidujeme formou sběru.

Jak vnímáte rozvoj technologií (např. e-čteček)?

Naše knihovna vývoj v knihovnickém oboru pozorně sleduje a ty z novinek, které považujeme za opravdu přínosné, ihned zavádíme. A právě u půjčování čteček a elektronických knih jsme byli jednou z prvních knihoven v ČR. Elektronické knihy a čtečky zaznamenávají značný rozvoj, stále však, alespoň u nás a v evropských zemích, nepředstavují na trhu takový podíl, který by tištěné knihy ohrozil. A v knihovnách výpůjčky elektronických knih sice rostou, ale jejich počet oproti výpůjčkám klasických tištěných knih je stále velmi malý. Přes prognózy to tedy nevypadá, že by elektronické knihy převzaly roli knih tištěných. My si myslíme, že spíše budou existovat vedle sebe. Přece jen vlastnosti a určení obou těchto skupin jsou natolik rozdílné, že každá je de facto samostatným typem a jejich funkce se úplně nepřekrývají.

Co se týče vašich zaměstnanců, máte velmi stabilní jádro, jak jste toho dosáhl?

V institucích typu knihovny je při omezených možnostech finanční motivace hlavním motivačním faktorem pro zaměstnance sama práce. Je tedy téměř nutné mít práci jako své hobby. To je u mých kolegů, vlastně kolegyň, splněno. Těmto zapáleným zaměstnancům se snažím vytvořit dobré pracovní podmínky, umožňuji jim pracovně se rozvíjet. Základ tohoto týmu se vytvořil už v době působení vynikající ředitelky paní Marie Pillveinové. Měl jsem štěstí, že jsem tento tým mohl převzít a dále se snažím rozvíjet schopnosti jeho členů.


Virtuální prohlídka

Jaké všechny akce Knihovna pořádá a s kým spolupracuje?

Knihovna pořádá mnoho kulturních a vzdělávacích akcí. Pro děti to jsou lekce informatiky, besedy, přednášky, společná malování či výroba různých předmětů, ozdob apod. Ročně uskutečníme kolem 80 těchto akcí. Úzce přitom spolupracujeme se školami, zejména s mateřskými a základními. V oddělení pro dospělé pořádáme autorská čtení se známými spisovateli a také výstavy.

Co chystáte do budoucnosti?

Revoluční události, jakými bylo třeba velké rozšíření prostor v oddělení pro dospělé v roce 2008 či stěhování oddělení pro děti v roce 2012 nás v dohledné době nečekají. Chtěli bychom však pokračovat v dovybavování knihovny. Na řadě by bylo oddělení pro dospělé, kde některé stárnoucí, pomalé komponenty z PC vybavení volají po výměně, nejnovější není ani např. koberec v hlavní místnosti u výpůjčního pultu. Uvidíme, jak dopadne naše žádost o grant, který jsme právě na dovybavení knihovny podali na Krajský úřad Středočeského kraje.

Jinak směr a koncepci naší práce neplánujeme zásadně měnit, neboť se dlouhodobě osvědčuje a přináší výsledky v podobě kontinuálně se zlepšujících hlavních parametrů naší činnosti. Tyto parametry jsou sledovány u mnoha, vlastně většiny dalších knihoven a v rámci programu Benchmarking i porovnávány. Můžeme říci, že ta naše čísla patří k nejlepším. Podívejme se na zajímavý graf, který ukazuje zřetelný a významný nárůst od roku 2008 u důležitých parametrů. Malý pokles u roku 2014 oproti roku 2013 u oddělení pro dospělé byl způsoben dodatečným uzavření knihovny z důvodu kompletní revize knižního fondu (je nařízena Zákonem o knihovnách č. 257/2001 Sb., u knihoven naší velikosti je předepsána ve frekvenci 1 x za 10 let). Oproti běžným rokům byla knihovna zavřena o 6 dní déle.

Z mnoha plánovaných kulturních akcí jmenujme např. autorské čtení s Pavlem Kosatíkem či výstavu s cestovatelskou tématikou Dobré jitro z Bali.

Jaké vás tíží problémy, mohl by vám někdo nebo něco více pomoci?

Nyní si nemůžeme na podmínky k naší práci stěžovat, ale v zásadě je vždy co zlepšovat. Dobré by bylo například, kdyby se podařilo mít všechna oddělení knihovny i sklady na jednom místě.

Co vám nejvíc utkvělo v paměti za dobu v Knihovně?

Spolu s dalšími kolegy, někteří z nich jsou v knihovně již mnoho let, jsme si povšimli, jak čtenáři rostou s knihovnou a zůstávají jí věrní od dětství po zralý věk. Zaznamenali jsme také rozvoj naší knihovny – z původních několika malých místností s regály knih k dnešní podobě. Naši akvizitérku zaujalo, jak se za tu dobu zvýšila nabídka titulů, ale také vývoj cen knih – od průměrných 12,- Kč přes nějakých 89,- 149,- až k dnešní průměrné ceně knihy okolo nějakých 299,-Kč.

Jak dlouho žijete v Říčanech? Jak vnímáte změny za posledních léta ve městě?

Já nežiju v Říčanech, dojíždím do práce z Prahy, z Jižního Města. Říčany mne doslova oslnily zájmem obyvatel o kulturu, mnohem větším, než jsem zaznamenal při svém působení v kulturních organizacích v Praze. Svědčí to o vzdělanosti a kultivovanosti a je radost pro takové lidi něco dělat. Také představitelé města své kulturní organizace podporují. V této oblasti jde tedy vývoj zřejmě správným směrem.

Co byste ve městě vylepšil nebo případně změnil?

Říčany na mne působí všeobecně sympaticky. Jako Neříčaňák se necítím příliš kompetentní navrhovat nějaké zásadní změny ve městě. Vnímám samozřejmě názory místních, zejména kolegů. Ti by např. uvítali, kdyby se vyřešila otázka parkování u nádraží, Vlakové spojení z Říčan do Prahy i jinam je dobré, ale vzhledem k velikosti města to má mnoho obyvatel k nádraží daleko, uvítali by možnost k němu pohodlně zajet autem.

Děkujeme za rozhovor.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.